Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Více informací
Přijmout všechny cookies Personalizovat
Přijmout zvolené cookies

Nevyhazuj staré pro nové!

Publikováno: led 25, 2022

Kategorie: Realizace

Pokud máte rádi křídové barvy, je tento článek určený přesně pro Vás! Středem pozornosti se stal starý peřiňák, u kterého nám autorka popisuje detailní postup prací. Tak neváhejte a podívejte se na to! :)

Zajet do komerčního obchodu, ukázat prstem a koupit, to umíme všichni.  Proto je mému srdci blízký pojem re-use a upcyklace věcí. Ať už jde o nábytek, oblečení či různé doplňky. Cením si každého, kdo dokáže vdechnout nový život do starých a funkčních věcí. Neříkám, že máme vše ze sběrného dvora, ale lidé si občas neuvědomují, jaké poklady schovává jejich půda, či sklep. Nehledě na to, že takový nábytek bude sloužit ještě několik desítek let.

Tento kousek je z kanceláře neziskové organizace, kde pracuje má tchýně. Používal se jako úschovna pro kuchyňské nádobí. Když se kancelář opouštěla do nových prostor, které byly již vybavené, měl skončit na smetáku. A tak mi ho dovezla.

Myslím, že je to celkem opomíjený kus nábytku, je nenápadný, ale spolkne toho opravdu hodně. Tento interiérový styl už se dnes moc nevidí, a aby ladil do našeho budoucího provensálského pokoje, ze kterého je nyní odkládací místnost, musela jsem změnit jeho pohledovou část.

Lišty a nožičky

prvky, které dodají nábytku ten správný šmrnc!

Nejprve jsem se spojila s truhlářem, u kterého vybrala z prodejního sortimentu ozdobnou lištu, takzvaný pupík, která má opravdu bříško, zvolila jsem tedy nožky s podobným tvarem. Truhlář seříznul do úhlu 45 stupňů, avšak mě upozornil na anomálie samotného nábytku. Jak se ukázalo, tak opravdu neseděl úhel. Upravila jsem úhlovou pilkou a při lepení mezi škvíry doplnila tmel.

Peřiňák stál na soklu, který bylo třeba odstranit od samotného kusu nábytku, za pomocí klínku a kladiva. Po odebrání zůstaly díry od čepů, které jsem vyplnila tmelem na dřevo. Doporučuji nechat dobře proschnout, tmel si sedne do děr a vytvoří prohlubeň, bylo zapotřebí přidat ještě jednu vrstvu a po vyschnutí obrousit. Díry na nohy jsem vyvrtala pomocí aku vrtačky s vrtákem do dřeva o stejném průměru jako čepu na nožce, v mém případě 25 mm.


Na lepení lišt bylo použito vysokopevnostní lepidlo mamut, jsou to v podstatě tekuté šrouby. Dobře se s ním pracuje a je opravdu pevné jako skála! Byť jsou díry na nohy vyvrtané, použila jsem i na plošky samotných nožek, aby pevně držely.


Otevírání dvířek bylo řešeno látkovou pásovinou, kterou jsem vyměnila za mosazný řetízek.


Tak a teď už ta pro mě nejpříjemnější část - výběr barvy.

Při renovaci jsem vždy pracovala s vodou ředitelnými barvami, ale na tomto kousku jsem si řekla, že když už změna, tak zkusím pro mě dlouho odkládané křídové barvy, které Provence stylu vykouzlí ten správný nátěr.

Po dlouhém rozmýšlení jsem vybrala SPS Křídové barvy. Jsou cenově dostupné, mají široký výběr odstínů a byla jsem velmi mile překvapena prozákaznickým servisem. Po telefonickém poradenství jsem vybrala odstíny S 4010-B10G a S 4020-B10G, v modrých tónech, jelikož bude peřiňák v místnosti, kde už jedna z mých renovovaných komod v podobném odstínu je.

S barvou se krásně pracovalo, je hebká, bez zápachu, dobře kryje a rychle schne. Druhý nátěr můžete nanášet již cca po 20 minutách. Barva je vodou ředitelná, já si pomáhala na navlhčení rozprašovačem. První nátěr byl světlejším odstínem, druhý s rozprašovačem a tmavší barvou.

Po dokonalém vyschnutí barvy je třeba povrch trochu zbrousit a následně ošetřit voskem. Vybrala jsem též na stránkách SVK-barvy. Černý a bezbarvý od Borma Holzwachs. 

Nejprve nános bezbarvého a pak stínování patiny černým voskem. Pokud byste nanášeli prvně černý, dělal by šmouhy. Díky bezbarvému můžeme případné přetahy gumovat.

Zde je příklad pro srovnání, jak vosk změní celý koncept.

Voskem jsou vystínované rohy rámu a nejpoužívanější části peřiňáku, tak, aby vykouzlily zub času – patinu.

Posledním krokem je usazení a nalepení nožiček.

A tady již na svém místě, voní tak krásně po vosku..

V hlavě se mi rodí další nápad,.. ale jak přijde jaro,  jsem plně odevzdána své zahradě.

Tak třeba zase za rok ;)

Pozn.: Pokud se Vám tento styl líbí, obraťte se na mě přes můj facebookový profil Andrea Haňur Končoková. I Vám mohu po domluvě takové věci vytvořit :)


Napsat komentář

Změnit nastavení cookies